Ve jménu Alláha, Milostivého, Smilovného

Šejch Ahmad Rajab                                                                                                    27.5.1438/24.2.2017

Usmiřujte se navzájem

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Ten, koho Alláh uvede na správnou cestu, toho z ní nikdo nesvede, a ten, komu Alláh dá zbloudit, toho už na správnou cestu nikdo neuvede. Dosvědčuji, že není Božstva kromě Alláha a že Muhammad (nechť ho Alláh pochválí a ochrání) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláhovým a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Všemohoucí Alláh v súře Komnaty pravil: „Věřící jsou si přece bratry; usmiřujte tedy oba bratry své a buďte bohabojní – snad dostane se vám smilování!“ (Komnaty, 49:10)

Všemohoucí Alláh dále pravil: „Dotazují se tě na kořist. Rci: ‚Kořist náleží Alláhovi a poslu. Bojte se Alláha, dohodněte se mezi sebou a poslouchejte Alláha a posla Jeho, jste-li věřící!‘“ (Kořist, 8:1)

Všemohoucí Alláh také pravil: „Není nic dobrého ve většině jejich tajných schůzek, leda u toho, kdo přikazuje almužnu či dobré skutky anebo svornost mezi lidmi. A kdo toto činí ve snaze dosíci zalíbení Alláhova, tomu dáme odměnu nesmírnou.“ (Ženy, 4:114)

Prorok (sAs) řekl, že usmíření mezi lidmi je lepší než splnění půstu, modlitby a almužny.

Abú ad-Dardá‘ (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Mám vám říct, co stojí ještě na vyšším stupni než půst, modlitba a almužna?“ Odpověděli: „Ano.“ Řekl: „Je to usmíření mezi lidmi navzájem. Kazit vzájemné vztahy je zničující (doslova: „holící“).“ At-Tirmídhí řekl, že se o Prorokovi (sAs) vypráví, že pravil: „Je zničující („holící“). Neříkám, že holí („ničí“) vlasy, ale ničí („holí“) víru.“ (upraveno al-Albáním ve sbírce správných hadísů at-Trimídhího)

Islámské právo za tímto vznešeným účelem povoluje v případě nutnosti říci každé ze stran, které jsou navzájem ve sporu, nějakou chválu o straně druhé maje tím za cíl jejich usmíření, pokud to některé ze stran neublíží a nebude tím upřeno něčí právo. Toto není zakázaná lež. Umm Kulthúm bint Uqba vyprávěla, že slyšela Proroka (sAs), jak řekl: „Lhářem není ten, kdo se snaží usmířit lidi tím, že tlumočí, co o nich slyšel dobrého, nebo sám říká něco dobrého.“ (podle al-Buchárího)

Islám zakazuje, aby se muslimové stranili jeden druhého.

Vznešený Alláh pravil: „Poslouchejte Alláha a posla Jeho a nehádejte se, abyste neztratili odvahu a neodvrátil se od vás vítr příznivý! Buďte trpěliví, neboť Alláh stojí na straně trpělivých!“ (Kořist, 8:46)

Vznešený Alláh také pravil: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Alláhova k vám, když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se – díky milosti Jeho – bratry.“ (Rod Imránův, 3:103)

Abú Ajjúb al-Ansárí (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Není dovoleno, aby se jeden muslim stranil druhého déle než tři dny. Když se potkají, jeden se odvrátí a druhý se odvrátí. Lepší z nich je ten, který pozdraví svého bratra jako první.“ (podle al-Buchárího a Muslima)

Abú Hurajra (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Brány Ráje se otevírají v pondělí a ve čtvrtek. Je odpuštěno každému, kdo nic nepřidružuje k Alláhovi, s výjimkou člověka, který chová zášť vůči svému bratrovi. Ohledně těchto dvou se říká: ‚Nechte ty dva, dokud se neusmíří. Nechte ty dva, dokud se neusmíří.‘“ (podle Muslima) An-Nawawí vysvětlil, že to znamená „zadržte je, dokud se neusmíří a nebudou zase přátelé“.

Kdo se chce usmířit nebo chce někoho usmířit, musí dodržovat určitá pravidla, mezi něž patří:

1) Musí pojmout upřímný úmysl a dělat to jen kvůli Alláhovi.

2) Jeho cílem také musí být jedině spravedlnost. Musí se mít na pozoru před tím, aby se nedopustil křivdy, neboť Alláh pravil: „Usmiřte obě strany spravedlivě a buďte nestranní, neboť Alláh věru miluje ty, kdož jsou nestranní!“ (Komnaty, 49:9)

3) Vaše usmíření musí být postaveno na znalosti islámského práva. Je dobré poradit se někým, kdo je učený a bohabojný, a probrat danou věc ze všech hledisek.

4) Nevynášet uspěchané soudy. Spěchem se toho víc pokazí, než vylepší!

5) Je třeba si zvolit vhodný okamžik pro usmíření znesvářených stran.

6) Je také důležité mluvit laskavě.

Ó Alláhu, nechť se k sobě muslimové chovají pěkně a usmiřuj je navzájem.