Páteční kázání 18. 10. 2019                                                                     šejch Usama al-Deiri

Mešita v Praze

Odpuštění

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Kdo v noci nabízí svou ruku, aby očistil toho, kdo vykonal něco špatného přes den, a kdo nabízí svou ruku, aby očistil toho, kdo vykonal něco špatného v noci?

Kdo každou noc vyzývá, jestli je někdo, kdo chce učinit pokání, tak ho očistí? Jestli je někdo, kdo prosí o odpuštění, tak mu odpustí?

Kdo volá: „Člověče, kdyby tvé hříchy dosáhly až k nebesům, a pak poprosíš o odpuštění, odpustím ti je a nebudu na ně brát ohledu.“?

Uthman (rAa) nesl zlato a stříbro a vhodil je do klína Prorokovi (sAs) jako dobročinný dar učiněný z lásky k Alláhovi. Pak měl Prorok zjevení a vzal zlato do rukou, promíchal ho svou dlaní a řekl: „Uthmánovi nic neuškodí po té, co dnes udělal.“ Alláh odpouští svému služebníkovi úplně, nezůstane mu žádný hřích, ani chyba, a tak chodí po zemi a zvěstuje dobrou zprávu o Ráji.

Jednou šla prostitutka z kmene Izraelitů, která se dopouštěla neposlušnosti a nemravnosti, a uviděla psa, který plazil jazyk žízní. Zželelo se jí ho a chtěla mu pomoci. Šla ke studni a naplnila svou botu vodou a dala mu napít. Alláh jí projevil vděk a odpustil jí hříchy.

Jeden člověk našel na cestě větev s trny. Když ji uviděl, řekl si, že ji tam nenechá, aby uškodila muslimům, kteří tam procházejí. Odstranil ji z cesty a Alláh ho za to ochránil před Ohněm pekelným a odpustil mu hříchy.

Milí bratři a sestry, služebník stojí před Alláhem, před svým Pánem a Vládcem, volá na něho Pane! Pane!, volá na něho po té, co se dopustil hříchů a chyb.

Duše přikazující špatnosti ho zklamala, vzdorovitý ďábel ho nechal na holičkách, nezbývá mu nikdo jiný než jeho Pán, před kterým stane s prosbou o odpuštění, s politováním, s pokáním, zlomený.

Volá na Alláha a je přesvědčen o tom, že Alláh je milosrdnější, plní svůj slib, je štědřejší, a i kdyby byly jeho hříchy velké, Alláh je největší ze všeho, má-li hodně chyb, Alláh je milosrdnější a odpouštějící.

Stojí před Alláhem zlomený, jako zajatec, smutný, zoufalý a věří ve svého Pána, je přesvědčen o Jeho milosti a volá: „Pane, Pane…“ A Vznešený Alláh se nedívá na to, co udělal špatného, ale raduje se z toho, že se k Němu obrátil a kaje se, brány nebes se otevírají a stoupají k nim slova a prosebné modlitby a dopadnou tak, jak si Alláh přeje, aby dopadly. Nejmilostivější z milostivých a nejlepší z odpouštějících provolává: „Andělé moji, můj služebník poznal, že má Pána, který mu odpouští hříchy. Odpustil jsem Svému služebníkovi.“

A tomuto služebníkovi je šedesát, sedmdesát a Alláh mu v okamžiku odpustí. A ďábel si zoufá: „Běda mi, sváděl jsem ho na scestí šedesát, sedmdesát let a bylo mu odpuštěno v jednom okamžiku.“

Je zahrnut odpuštěním, Alláh ho zahrne nezměrnou a dokonalou milostí, chyby a nedostatky jsou nahrazeny, dobré skutky jsou vynahrazeny tím Nejvelkorysejším z velkorysých, Nejmilostivějším z milostivých, Nejlepším z odpouštějících, Nejvznešenějším, chvála Mu.

Ibn Umar (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Alláh si v Soudný den přizve Svého služebníka blíže, vezme ho pod Svou ochranu tak, že jedině Alláh, k Němuž není nikdo přidružován, může slyšet, co říká, a řekne mu: ‚Služebníku můj, udělal jsi to a to toho a toho dne.‘ A on mu odpoví: ‚Ano, Pane.‘ Pak mu řekne: ‚Služebníku můj, udělal jsi to a to toho a toho dne.‘ A on mu odpoví: ‚Ano, Pane.‘ Dokud neodhalí chyby a hříchy a služebníkovi se zželí sebe sama. A Milostivý řekne: ‚Skrýval jsem je, Můj služebníku, za tvého pozemského života a budu je skrývat i dnes.‘“ Alláh ho skryje pod Svou ochranu, zahrne ho Svým odpuštěním a nechá ho vstoupit do Ráje.

Pokud člověk projeví lítost, přijde milost znalá tajemství.

Pokud projeví člověk lítost, probudí ji v něm jedině Alláh. Pokud člověk projeví lítost, je to dobrá zpráva o tom, že Alláh Svého služebníka očistil. Tato lítost se projeví, když člověk zpytuje sám sebe. Kárá ho jeho vlastní svědomí: „Nemusel jsi říkat tohle. Nemusel jsi dělat tohle.“

Ó Alláhu, odpusť nám naše hříchy a naši neuměřenost.

Ó Alláhu, ochraňuj všechny země a všechny služebníky.