Páteční kázání 21. 8. 2020 (2. muharram 1442 H)                              šejch Usama al-Deiri

Mešita v Praze

Prorokův odchod z Mekky do Medíny a jeho vliv na život muslima

Chvála Alláhu. Jeho chválíme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalejhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

V dějinách národů a společností jsou velké události, které vypovídají o jejich identitě. Islámská obec prošla mnoha událostmi, které jsou považovány za rozhodující milníky v historii islámské obce, jako je například narození proroka Muhammada (sAs) a jeho mise, jeho odchod z Mekky do Medíny (hidžra) a jeho bitvy. Každá z těchto událostí si zaslouží být počátkem islámského letopočtu. Z moudrosti Všemohoucího Alláha začalo vyzývání k následování islámu dobrou zvěstí o Prorokově odchodu z Mekky do Medíny, když Waraqa bin Naufal řekl Prorokovi (sAs): „Kéž bych byl naživu, až tě vyžene tvůj lid.“ Prorok mu odpověděl: „Oni mě vyženou?“ Waraqa řekl: „Ano, každý, kdo přišel s něčím podobným, co přinášíš ty, se setkal s nepřátelstvím. A kdybych byl naživu až do doby, kdy tě vyženou, tak bych tě silně podporoval.“ (všichni se na něm shodují) Prorokův odchod znamená mnohé, co se týče formy i významu, protože je v něm obsaženo opuštění špatných zvyků předislámské doby a jejich výměna za dobré islámské zvyklosti a chvályhodné mravy. Prorok (sAs) řekl: „Byl jsem poslán, abych dovedl k dokonalosti nejvznešenější mravy.“

Když chtěli muslimové začít zaznamenávat své dějiny, radili se a debatovali, hledali nějakou významnou událost, která by se stala počátkem islámského letopočtu. Radili se mezi sebou, až spravedlivý chalífa Umar bin al-Chattáb (rAa) navrhl, aby začali počítat letopočet od hidžry (odchodu z Mekky do Medíny), protože tento den změnil běh dějin islámské obce, když Všemohoucí Alláh dovolil Svému Prorokovi a jeho druhům, aby odešli z Mekky kvůli ochraně víry, protože půda posvátné Mekky nebyla ještě připravena na zasazení semene víry, přestože byla nejoblíbenějším místem Proroka (sAs). Když ji Prorok (sAs) opouštěl, řekl: „Není lepšího místa a mně dražšího. Nebýt toho, že mě odtud můj lid vyhnal, tak bych jinde nebydlel.“ (podle at-Tirmídhího)

Bylo dáno moudrostí Všemohoucího Alláha, že se stala Medína úrodnou půdou pro budování víry a člověka, otevření srdcí a rozumu, pak se toto budování rozšířilo získáním Mekky jako místa, ke kterému se obracejí muslimové až do Soudného dne. Všemohoucí Alláh praví: „Ten, kdo ti uložil Korán, navrátí tě do místa schůzky poslední. Rci: ‚Pán můj nejlépe zná toho, kdo přinesl správné vedení, i toho, kdo v zjevném je bloudění.‘“ (28:85)

Prorokův odchod z Mekky do Medíny byl významnou událostí v dějinách lidstva. Je milosrdenstvím daným tomuto světu až do Soudného dne, je to světlá historie. Od tohoto okamžiku se muslimové přenesli z období vyzývání k následování k období utváření státu, od období rozštěpení k období jednoty. Přešli z období teorie k období praxe.

Faktem je, že po této události se poměry muslimů naprosto změnily, byly zcela jiné než předtím. Prorok (sAs) z nich učinil bratry, stali se z nich milující bratři po té, co byli předtím znesvářenými nepřáteli, stal se z nich velký národ držící se pevně Alláha po té, co byli rozděleni. Všemohoucí Alláh praví: „Přidržujte se pevně provazu Alláhova všichni a nerozdělujte se! Pomněte dobrodiní Alláhova k vám, když byli jste nepřáteli a On opět sblížil srdce vaše a stali jste se – díky milosti Jeho – bratry.“ (3:103) Ti, kdo odešli z Mekky, a ti, kdo jim v Medíně pomáhali, se stali nejskvělejšími příklady opravdové víry, upřímnosti, lásky a náklonnosti. Stali se dobrým příkladem.

V těchto dnech si připomínáme tuto významnou událost, abychom posílili svou víru a odhodlání a ujistili se, že úleva od Alláha je blízko. Tato vzpomínka pozvedá sebevědomí celé obce, mezi mladými i starými, ženami i muži, a vyzývá je k uchovávání jejich islámské identity a zejména zachování požehnané mešity al-Aksá, kam putoval Prorok (sAs) při své noční cestě, a která byla prvním místem, ke kterému se muslimové obraceli při modlitbě, aby tato mešita zůstala součástí našeho přesvědčení až do Soudného dne.

Závěrem vám připomínáme, abyste vytrvali v opakování prosby proroka Jonáše – mír s ním – když se ocitl ve třech temnotách: temnotě noci, temnotě moře a temnotě břicha velryby: „Není boha kromě Tebe, chvála budiž Tobě. Byl jsem věru nespravedlivým.“  Všemohoucí Alláh pak snad vyvede náš národ z temnot, které ho obklopují, a zachrání nás před strastmi a útrapami díky požehnání této požehnané prosby. Všemohoucí Alláh praví: „I vyslyšeli jsme jej a zachránili jsme jej útrap jeho. A takto My poskytujeme záchranu věřícím.“ (21:88)

Buďme, služebníci Všemohoucího Alláha, opravdovými věřícími, a snad Všemohoucí Alláh dá a zachrání nás z útrap a starostí, které máme, a vyvede nás z epidemie a neštěstí.