Páteční kázání 26. 11. 2021 (21. rab´II. 1443)                                                                   Dr. Usama al-Deiri

Mešita v Praze

Kdo je bankrotář

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Jednou ze záležitostí, o níž ukázalo pravdu zjevení, je bankrot. Pomocí poklidného vědeckého hovoru mezi Prorokem – salla lláhu alajhi wa sallam – a jeho druhy – radija lláhu anhum – který začíná otázkou zasluhující si pozornost a zájem, která vytahuje chybnou informaci a vymění ji za správnou a tím dochází k jejímu upevnění a ukotvení. Imám Muslim vypráví ve své sbírce správných hadísů podle Abú Hurajry – radija lláhu anhu – že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Víte, kdo je to bankrotář?“ Odpověděli: „Bankrotář je ten, kdo nemá ani dirham, ani žádný majetek.“ Řekl jim: „Bankrotář z mého lidu je ten, který v Soudný den předstoupí se všemi modlitbami, půstem a almužnou a přitom nactiutrhal tomu a tomu, pomluvil toho a toho, obral o peníze toho a toho, prolil krev toho a toho, udeřil toho a toho. Jedno je postaveno proti jeho dobrým skutkům, další je postaveno proti jeho dobrým skutkům, až mu nezbydou žádné dobré skutky, kterými by vyrovnal své prohřešky, a ty budou započteny proti němu a pak bude uvržen do Ohně pekelného.“

Služebníci Alláhovi, Onen svět je místem, kde se každému dostane, co mu patří, kde jsou urovnána práva a napraveny křivdy, kde jsou vysledováni bankrotáři. Když předloží zbožné skutky: modlitby, půst, almužnu a další, které jsou bez dalšího započítány v jejich prospěch, v den, kdy duše úzkostlivě šetří každý dobrý skutek, i kdyby byly ve vedení, a vidí, jak je odměna za dobré skutky odebírána z nashromážděných dobrých skutků a převáděna na stranu těch, kterým ukřivdili a obrali je o to, na co měli nárok. Vzpomene na úsilí, které vynaložil, na čas, který strávil, a peníze, které vynaložil, slasti, kterých se vzdal, aby mohl vykonat tyto zbožné skutky, očekává za ně odměnu v den, kdy je takový dobrý skutek mocný, a vidí s trpkou lítostí, jak přechází na někoho jiného kvůli křivdě, které se na něm dopustil. Lítost je tím větší, pokud všechny své dobré skutky vyčerpá, a špatné činy ukřivděného přechází na jeho stranu, aniž by se jich dopustil. Je za ně povolán k zodpovědnosti, jako by je udělal on. Lítost se zvětšuje, když jsou dobré skutky vyčerpány a zůstanou špatné a pak je přikázáno, aby byl uvržen do Ohně pekelného! Alláh chraň! Doufá v odměnu za svůj zbožný čin a zbankrotuje, nese břímě druhého a je uvržen do Ohně pekelného. Toto je skutečný bankrot, ke kterému vede ztráta, a není žádné pomoci! Ne bankrot majetku, jehož útrapy přeruší smrt, anebo po něm možná přijde bohatství.

Uvážíme-li důvody bankrotu, které zmínil Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – zjistíme, že se točí kolem jedné příčiny, která může mít různé podoby, a je to porušení práv druhých a spáchání křivdy vůči nim – „nactiutrhal tomu a tomu, pomluvil toho a toho, obral o peníze toho a toho, prolil krev toho a toho, udeřil toho a toho“ – práva lidí jsou založena na šetrném zacházení. Pokud jim není prominuto, dostane se jim odplaty na Onom světě. Co se týče zvířat, řekl Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam: „V Den zmrtvýchvstání budou vyrovnány všechny nároky tomu, komu náleží, dokonce i beranovi bez rohů se dostane zadostiučinění tím, že bude potrestán rohatý beran, který mu rohy ulomil.“ (podle Muslima) Odplata mezi lidmi na Onom světě se děje prostřednictvím dobrých a špatných skutků, přidáváním a odebíráním, v den, kdy jsou odhalena tajemství a promlouvají části těla: „V ten den předvedeni budete a nezůstane u vás skryto nic tajného.“ (69:18) A dále: „Tehdy se jim objeví od Alláha to, s čím vůbec nepočítali.“ (39:47) A také: „Alláh to dobře spočítal, zatímco oni na to zapomněli.“ (58:6)

Vy, kdo jste věřícími! Tento svět je příbytkem zkoušek. Práva lidí jsou polem procházejícím zkouškou. Nejzávažnější, co vede k jejich krácení a zlehčování jejich plnění, je zanedbávání zpytování sebe sama a nepřipomenutí si zúčtování na Onom světě. To vede nespravedlivé ke zpupnosti a křivdění druhým, jak praví Alláh o faraónovi a jeho vojsku: „A byl naplněn on i vojska jeho domýšlivostí na zemi neoprávněně a domnívali se, že nikdy nebudou navráceni k Nám.“ (28:39)

Pomýlenost silou, mocí a bezpečím před zúčtováním na tomto světě je jednou z příčin zlehčování práv a nároků. Umar bin Abdulazíz napsal svým podřízeným: „Když tě tvá moc nad lidmi vede k tomu, že bys k nim byl nespravedlivý, vzpomeň na moc Alláhovu nad tebou a jak pomíjivé je to, co jim dáš, a jak trvalé je to, co dají oni tobě. Mír s tebou.“

Vy, kdo jste věřícími! Aby se člověk uchránil před následky bankrotu na Onom světě, musí dbát na práva všech stvoření, musí k nim být citlivý, i když se jedná o zvířata. Copak nebyla jedna žena uvržena do trýzně Ohně pekelného kvůli tomu, že ublížila kočce? Nenakrmila ji, ani ji nevypustila, aby si sama sehnala venku obživu. Jeden muž mluvil se správně vedeným chalífou Umarem bin Abdulazízem a rozčílil ho. Umar už se na něj chystal, ale ovládl se a řekl mu: „Chtěl jsi, aby mě pokoušel ďábel silou mé moci. Dostanu od tebe zítra to, co ty ode mne? Vstaň – ať ti Alláh odpustí. Nepotřebujeme se s tebou dohadovat.“

Žádat o odpuštění křivd na tomto světě je lepší než být za ně potrestán na Onom světě. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo způsobil svému bratru nějakou křivdu, nechť ho prosí o odpuštění. Protože pak nebude žádný dínár ani dirham. Měl by tak učinit předtím, než mu budou sebrány dobré skutky a dány jeho bratru. A nebude-li mít žádné dobré skutky, budou mu přidány ty špatné od jeho bratra.“ (podle al-Buchárího) Odpuštění a soucit spolu s vyhýbáním se křivdám a se snahou získat za ně odpuštění jsou ochranou před následky bankrotu. Všemohoucí Alláh praví: „Nechť raději odpouštějí a promíjejí. Což byste nebyli rádi, aby vám Alláh odpustil?“ (24:22) Ibn Al-Qajjim řekl: „Mocný a Vznešený Alláh zachází s hříchy Svého služebníka tak, jak tento služebník zachází s hříchy lidí.“