Páteční kázání 22. 7. 2022 (23. dzúl-hidždža1443)                                     dr. Usáma al-Deiri

Mešita v Praze

Nejmilejším činem pro Vznešeného Alláha je radost, kterou uděláte jinému muslimovi

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

Není pochyby o tom, že jedním z významů islámu je láska k druhým a obrazy radosti a potěšení odrážející se na životech lidí. Přinášet radost druhým je umění, které ovládají jen ti, kdo mají čistou duši, z jejichž srdcí prýští láska k druhým jako silný proud zaplavující štěstím jednotlivce ve společnosti. Věřící je pak jako déšť, který přináší užitek všude tam, kam spadne. Kam spadne, tam přináší dobrou zvěst, ulehčení a štěstí. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – radil svému lidu: „Ulehčujte a neztěžujte. Zvěstujte dobré zprávy a nevyvolávejte paniku.“ (všichni se na něm shodují) Štěstí věřícího se naplní jedině tím, že bude vynakládat vlastní úsilí a prostředky a bude dávat, vyléčí se ze sobectví a z toho mít rád jen sám sebe. Přibližuje se více k Mocnému a Vznešenému Alláhovi tím, že přináší radost a štěstí svým bratrům, sousedům a všem lidem. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláhovi jsou nejmilejší ti, kdo jsou lidem nejužitečnější. Nejmilejším činem pro Mocného a Vznešeného Alláha je radost, kterou uděláte jinému muslimovi, anebo když mu pomůžete zbavit se starostí, či splatit dluh, anebo zaženete jeho hlad. Je mi milejší jít a pomoci bratrovi, když potřebuje, než zůstávat v této mešitě, tedy v mešitě v Medíně, celý měsíc. Kdo potlačí svůj hněv, tomu Alláh pomůže skrýt, co má zůstat skryté, kdo potlačí svůj hněv, i když by mu mohl dát průchod, tomu Alláh naplní srdce touhou po Soudném dni, kdo pomůže svému bratrovi v nějaké věci, dokud jí nedosáhne, tomu Alláh dá kráčet pevným krokem v den, kdy nohy zeslábnou.“

Tímto hadísem Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – ukazuje, jak čestné místo zaujímá muslim u Mocného a Vznešeného Alláha. Nejvznešenějším poutem a svazkem mezi věřícím a jeho pánem je pouto lásky. Je to vrchol uspokojení Mocného a Vznešeného Alláha s Jeho služebníkem. Je to vysoký stupeň, kterého je podle Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – možné dosáhnout tím, že budeme přinášet radost věřícím, pomáhat jim, když něco potřebují, pomáhat jim zbavit se strastí a tím dosahuje čest všech věřících svého vrcholu. Společnost žije v atmosféře náklonnosti a lásky, navzájem se podporují jako jednotlivé části jedné stavby.

Tento hadís nás také vede k tomu, že shovívavost, prokázání milosti a soucitu k lidem, jejich utěšování jsou nejlepšími způsoby, jak jim přinést radost a potěšení, jak spojit srdce ve vzájemné náklonnosti. Všemohoucí Alláh chválí Svého Proroka: „Díky milosrdenství Alláhovu jsi byl k nim shovívavý; kdybys byl hrubý a srdce tvrdého, byli by věru od tebe odpadli.“ (3:159) Význam tohoto milosrdenství mezi věřícími je ztělesněn ve vztahu Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – a jeho druhů. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – se vždy snažil jim pomáhat, když něco potřebovali, pomáhal chudému, odpouštěl tomu, kdo se nezachoval dobře, splatil dluh za dlužníka. Takto, díky těmto skvělým vlastnostem, Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – vybudoval komunitu, ve které vládla vzájemná láska a náklonnost. Mocný a Vznešený Alláh pravdu dí, když praví (ve významu): „Vy jste národ nejlepší, jenž kdy povstal mezi lidmi; vy přikazujete vhodné, zakazujete zavrženíhodné a věříte v Alláha.“ (3:110)

Služebníci Alláhovi, uspokojení Mocného a Vznešeného Alláha pomocí toho, že přinášíme radost do srdcí lidí, dosáhne nejvyššího stupně, pokud je spojeno s vynakládáním a dáváním materiálních prostředků na cestě Alláhově, vyvíjením snahy o uspokojení potřeb lidí, oproštěním se od lakomství a domýšlivosti. Neomezuje se to však pouze na vynakládání velkého úsilí nebo majetku, ale postačí i upřímný cit, vyvěrající ze samého čistého srdce, který se projeví v uklidňujícím úsměvu otevírajícím uzamčená srdce. Máme v našem Prorokovi – salla lláhu alajhi wa sallam – dobrý příklad. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – přes veškerou jeho důstojnost, důvěryhodnost, přesto, že měl nejlepší mravy a byl z lidí nejshovívavější, nejmírnější, radoval se z lidí, smál se s nimi. Zanechal po sobě tu nejlepší stopu v duších svých druhů – radija lláhu anhum – kteří vyprávěli o jeho úsměvu a o tom, jak se z něj radovali. Abdulláh ibn al-Hárith – radija lláhu anhu – vyprávěl: „Neviděl jsem nikoho se tolik usmívat jako Posla Alláhova – salla lláhu alajhi wa sallam.“ Džarír ibn Abdulláh – radija lláhu anhu – řekl: „Od té doby, co jsem přestoupil na islám, mě Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – nikdy nezasmušil. Kdykoli mě viděl, vždy se na mě usmál.“ Kvůli tomu byl úsměv a projevy radosti vůči lidem dobročinným darem (sadaqa), za který se muslimovi dostane odměny. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Když se usměješ na svého bratra, je to dobročinný dar.“ Dále řekl – salla lláhu alajhi wa sallam: „Neopovrhujte žádným dobrým skutkem, i když je to jen úsměv na tváři, když potkáte svého bratra muslima.“

Služebníci Alláhovi, radost můžeme lidem působit také tím, že s nimi budeme pěkně jednat a budeme s nimi také pěkně mluvit. To je jeden z nejvýznamnějších zbožných skutků a jedna z nejlepších morálních zásad, ke kterým nás vede islám a nabádá k nim Všemohoucí praví (ve významu): „Mluvte laskavě s lidmi.“ (2:83) Dobré slovo nejlépe zapůsobí na duši. Člověk může být na pokraji zoufalství, ztrácí naději, a pak se před ním znovu otevře brána naděje v podobě laskavých slov od jeho bratra, která ho utěší. Možná člověk zažil v životě mnoho trpkosti a nesnází, ale pak upokojí a do jeho duše znovu vstoupí život díky upřímným slovům plným lásky a soucitu od jeho bratří. Laskavé slovo má velký vliv při řešení sporů mezi znesvářenými stranami a odvrací ďábla, který se snaží muslimy znepřátelit. Všemohoucí Alláh praví: „Řekni služebníkům Mým, aby hovořili jen to, co nejlepší je. A satan věru rozsévá mezi vámi rozkol, vždyť satan člověku je zjevným nepřítelem.“ (17:53) Proto se laskavé slovo stalo jedním z dobročinných darů, za které je věřící odměněn na tomto i na Onom světě. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Laskavé slovo je dobročinný dar.“ Alláh – chvála Mu – nám ukazuje, že dobré slovo je správným vedením od Alláha, tímto dopřává lidem úspěchu, dává jej darem Svým zbožným služebníkům, aby byli bohabojnější a jejich víra silnější, aby byli lidmi více přijímáni a měli mezi lidmi ještě lepší postavení tak, jak je přijal Mocný a Vznešený Alláh. Všemohoucí praví: „A budou vedeni k řeči překrásné a budou vedeni ke stezce Toho, jenž hoden je chvály.“ (22:24) Ten, který rozpozná pravdu od lži (al-Fárúq) Umar – radija lláhu anhu – nám připomíná důležitost posilování pozitivní slovní komunikace mezi jednotlivými členy společnosti, když říká: „Nebýt tří věcí, tak by mě těšilo, kdybych byl mrtvý: nebýt toho, že jsem se obrátil k Alláhovi, že sedávám ve společnosti lidí, kteří vybírají pěkná slova tak, jak se vybírají ty nejlepší plody, a že jsem následoval Mocného a Vznešeného Alláha.“