Páteční kázání. 23. 2. 2024 (13. ša´bán 1445 H)                                                                      

Nechovejte vůči sobě nenávist, nezáviďte si vzájemně a nebuďte vůči sobě navzájem nepřátelští

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství

Podle Anase ibn Málika (radija lláhu anhu) Prorok (salla lláhu alajhi wa sallam) řekl: „Nechovejte vůči sobě nenávist, nezáviďte si vzájemně a nebuďte vůči sobě navzájem nepřátelští, buďte si, služebníci Alláhovi, navzájem bratry. Není povoleno, aby muslim nemluvil se svým bratrem po více než tři dny.“

V tomto hadísu Prorok radí svému lidu a vede ho k tomu, co je dobré a prospěšné, aby uspěli na tomto světě a uchránili se před bolestivými muky na Onom světě. Tento hadís je základním principem toho, jak by se měl muslim chovat v různých situacích.

Je nezbytné toto uplatňovat a žít takto v souladu s bratry ve víře. Příkaz „nechovejte vůči sobě nenávist“ znamená, nezavdávejte žádnou příčinu ke sporu. Zloba je zakázána kromě případu, kdy je to kvůli Všemohoucímu Alláhovi. Tehdy se stává povinností a součástí bezvýhradné víry. Ve sbírce at-Tirmídhího s dobrým řetězcem tradentů se traduje, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Kdo dává kvůli Alláhovi, zakazuje kvůli Alláhovi, zlobí se kvůli Alláhovi a uzavírá sňatek kvůli Alláhovi, ten je skutečným věřícím.“

Ke slovům „nezáviďte si navzájem“ uveďme, že závist znamená přát si, aby něco dobrého přešlo z člověka, který je objektem závisti, na člověka, který mu závidí, tedy ve významu „nezáviďte si“. Závist je součástí lidské přirozenosti. Člověk nemá rád, aby ho někdo jiný převyšoval v přednostech. Lidé se v tomto ohledu dělí na několik skupin: první skupina usiluje pouze o to, aby toho druhého, kterému závidí, připravila o požehnání, aniž by usilovala o to ho převést na sebe. Je to horší a podlejší než druhý způsob. Je to ostudné a zakázané. Druhá si to sama pro sebe řekne, zopakuje to a vyjádří toto sama pro sebe, chce si přát, aby bratrovo požehnání zmizelo. Je to podobné, jako když je někdo odhodlán k neposlušnosti. Třetí skupina si nepřeje, aby druhý člověk o požehnání přišel, ale chce totéž získat pro sebe, chce být jako on. Nazývá se to závist blaženosti a je to závist chvályhodná. Je zmíněna v hadísu Proroka – salla lláhu alajhi wa sallam – v obou sbírkách správných hadísů podle Sálima, který ho tradoval podle svého otce, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Závist je zakázána kromě dvou případů: člověka, kterému byl dán Korán, a on ho recituje dnem i nocí, a člověka, kterému byl dán majetek, a on ho vynakládá (na dobročinné dary) dnem i nocí…“

Slova „nebuďte vůči sobě navzájem nepřátelští“ znamenají, abyste neopouštěli jeden druhého, neotáčeli se k sobě zády. V obou sbírkách správných hadísů se traduje, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Není povoleno, aby člověk nemluvil se svým bratrem (ve víře) více než tři dny. Aby se k sobě otáčeli zády, když se potkají. Lepší z nich je ten, který první pozdraví.“

Alláh učinil z věřících bratry, aby soucítili jeden s druhým, byli k sobě milosrdní a snažili se rozvíjet bratrství ve víře. Islám není jen dogma a uctívání. Je to také morálka a zásady vzájemného chování a jednání. Bratrství mezi muslimy a jejich vzájemné přátelství a náklonost jsou cíle islámského práva.

Služebníci Alláhovi,

Zloba a nenávist jednoho muslima vůči druhému může být příčinou, že se jim nedostane odpuštění od Alláha. Traduje se, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Činy jsou předkládány každý čtvrtek a pondělí. Mocný a Vznešený Alláh v těchto dnech odpustí každému, kdo nepřidružuje nic a nikoho k Alláhovi, kromě člověka, který chová zášť vůči jinému člověku. A bude řečeno: ‚Nechte je, dokud se neusmíří. Nechte je, dokud se neusmíří.‘“ Také Abú Músá al-Aš’arí – radija lláhu anhu – tradoval, že Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Alláh v polovině měsíce ša’bánu vystoupí a odpustí všem svým tvorům kromě toho, kdo k němu přidružuje, a člověka, který chová vůči někomu zášť.“

Je třeba, abychom očistili svá srdce od nenávisti a zloby, abychom se usmířili se svými bratry, abychom je usmířili, a to zejména v těchto požehnaných dnech měsíce ša’bánu, kdy se připravujeme na měsíc ramadán, aby nám náš Pán požehnal Svým milosrdenstvím a odpuštěním a abychom vstoupili do měsíce ramadánu s čistým srdcem plným víry bez hněvu, nenávisti a závisti. Není nic krásnějšího, než si vzít za příklad slova Všemohoucího Alláha: „Dobré a špatné skutky si nejsou rovné; odplácej tím, co lepší je, a hle, ten, mezi nímž a tebou bylo nepřátelství, se stane jakoby přítelem horoucím. Však dostane se toho pouze těm, kdož trpěliví jsou, a dosáhnou toho jen vlastníci velikého štěstí.“ (41:34-35)