Páteční kázání 8. 8. 2025 (14. safar 1447 h)                                                    

Humanita v islámu

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.“

V dnešním světě čelíme mnoha událostem – konfliktům, rozkolům a problémům. Člověk touží po klidu, štěstí a bezpečí, a snaží se jich dosáhnout všemi možnými způsoby. Život v bezpečí se stal cílem, jehož dosažení je stále náročnější. Každý muslim je součástí tohoto světa, je jím ovlivněn a trpí tím, co se děje kolem. Uprostřed všech těchto událostí pátráme po lidskosti – té lidskosti, kterou mnozí ztratili. Život se proměnil v džungli a kolbiště, kde se bojuje bez zábran, bez ohledu na víru, morálku nebo lidské hodnoty.

Jedním z hlavních cílů islámu bylo budování mostů mezi lidmi, posilování vztahů, podpora soužití a spolupráce bez ohledu na víru, přesvědčení, původ či rasu. Islám je totiž univerzálním poselstvím pro celé lidstvo. Alláh praví: „Lidé, věru jsme vás stvořili z muže a ženy a učinili z vás národy a kmeny, abyste se vzájemně poznali. Nejvznešenější z vás před Alláhem je ten, kdo je nejbohabojnější.“ (Korán 49:13)

Národy tedy nebyly stvořeny proto, aby mezi sebou soupeřily nebo se ničily, ale aby se poznávaly a žily v míru. Lidé jsou si rovni v základech své přirozenosti i mravnosti – není zde místo pro rasismus ani diskriminaci. Prorok (nechť je s ním mír) řekl:  „Všichni jste potomky Adama a Adam byl stvořen z hlíny.“

Prorok Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) byl zosobněním lidskosti. K lidem – ať už svým stoupencům nebo odpůrcům – promlouval s milosrdenstvím a laskavostí. Prokazoval toleranci i vůči nemuslimům. Jeho dopisy obsahovaly výzvy k islámu podané nejmírnějším a nejvznešenějším způsobem.

Po příchodu do Medíny usiloval o mír a společné soužití. Uzavřel smlouvu s obyvateli města – muslimy, židy i modloslužebníky – a položil základy medínské ústavy, která zaručovala spravedlnost a rovnost pro všechny.

S křesťanským poselstvem z Nadžránu se domluvil na dohodě, kde stojí: „Nadžrán a jeho okolí jsou pod ochranou Alláha a mají příslib Proroka, že budou chráněny jejich životy, víra, půda, majetek i náboženské autority. Nikomu nebude bráněno ve vykonávání své víry.“

Když přišli křesťané z Nadžránu do mešity a nastal čas jejich modlitby, chtěli se pomodlit. Někteří muslimové jim v tom chtěli zabránit, ale Prorok (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) řekl: „Nechte je.“

Otočili se směrem k východu a vykonali svou modlitbu – důkaz tolerance, náboženské svobody a hluboké lidskosti Proroka (salla lláhu ʻalajhi wa sallam).

Islám staví na ochraně lidské důstojnosti a jejího zachování. Alláh praví: „Věru jsme milostí Svou syny Adamovy poctili a na pevnině i na moři jsme je nosili a obživu jsme jim uštědřili výtečnou a před mnohými z těch, jež jsme stvořili, přednost jsme jim dali významnou.“ (Korán 17:70)

To je projev lidskosti a respektu k životu, bez ohledu na náboženství, barvu nebo původ.

Alláh říká: „Alláh vám nezakazuje, abyste byli dobří a spravedliví vůči těm, kdo s vámi nebojovali o víru a nevyhnali vás z vašich domovů. Alláh miluje spravedlivé.“ (Korán 60:8)

Německá orientalistka Sigrid Hunke napsala: „Arabové nevnucovali islám poraženým národům. Křesťané, židé i zoroastrovci si zachovali své víry a mohli je svobodně praktikovat. Muslimové jim ponechali jejich chrámy a autority.“

Islám nevedl k útlaku, nenásilnému obracení na víru ani k zabírání majetku. Dějiny islámu v tomto ohledu patří k nejčistším.

Chalífa Umar ibn Abdulazíz napsal svému guvernérovi v Basře: „Zjisti, kdo ze starých a slabých lidí Knihy nemá z čeho žít, a dej mu pomoc z muslimské pokladny.“

Islám rozhodně a jednoznačně odmítá jakýkoli zločinný čin namířený proti člověku – bez ohledu na jeho původ, náboženství či národnost. Takové jednání je v přímém rozporu s poselstvím milosrdenství, s nímž byl vyslán prorok Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam), i s ušlechtilými principy lidskosti, které toto vznešené náboženství přináší.