Páteční kázání 28. 11. 2025 (7. džumáda l-áchira 1447 h)                                                    

Boží zákony – přijetí nezbytných opatření

Chvála Alláhu. Jeho uctíváme a Jeho o pomoc prosíme. Dosvědčuji, že není božstva kromě Alláha a že Muhammad (salla lláhu ʻalajhi wa sallam) je Jeho služebník a posel. „Vy, kteří jste uvěřili, chraňte se před trestem Alláha a říkejte slova správná! On napraví vám vaše skutky a odpustí vám vaše hříchy; a ten, kdo poslechne Alláha a posla Jeho, ten dosáhne nesmírného vítězství.

Dnes se budeme věnovat významné zákonitosti, kterou Alláh ustanovil v tomto vesmíru a která je stálá a neměnná. Je to zákonitost podnikání veškerých kroků, které jsou v našich silách, na dosažení nějakého cíle. Život muslima by bez ní postrádal svůj řád, nedařilo by se mu, pokud by této zákonitosti neporozuměl a neřídil se podle ní, protože jedna věc závisí na druhé. Všemohoucí Alláh – chvála Mu – stvořil tento vesmír na principu kauzality; dal všemu příčinu a každý výsledek má něco, co mu předchází. Všemohoucí Alláh praví: „… jenž pro vás učinil zemi lůžkem a nebesa kupolí a jenž seslal z nebe vodu a dal pomocí jí vyrůst plodům pro obživu vaši.“ (2:22) Díky dešti vzklíčí semena, ze kterých pak získáváme obživu, a tak Alláhovy zákony pokračují v tomto vesmíru podle přesného systému, aniž by cokoli přišlo vniveč nebo bylo uvrženo do chaosu. Je to z Alláhovy moudrosti, že stvořil nebesa a zemi za šest dní, a dokáže jim říci: „Buďte“, a oni jsou, aby naučil Své služebníky principu posloupnosti a řádu, že všechno má svou cestu, fázi a příčinu. Stejně jako stavba začíná od základů a ne od střechy, tak i Alláhovy zákony ve stvoření postupují podle daného řádu. Všemohoucí Alláh je schopen stvořit lidské bytosti bez otce nebo matky, stejně jako stvořil anděly, ale stanovil pravidlo stvoření, že mají být mužského a ženského pohlaví a že plod má projít fázemi stvoření až do narození. Alláh tedy chtěl, aby život probíhal podle zákona příčiny a následku.

Porušení přírodních zákonů je však možné pouze s Alláhovým svolením a prostřednictvím Jeho zázraků, na podporu Jeho poslů a jako projev Jeho znamení. Mariino těhotenství s Ísou – alajhi as-salám – bez otce a Ibráhímovo spasení z ohně jsou zázraky, které dokazují, že Stvořitel zákonitostí je schopen je kdykoli pozastavit, když si to přeje. Úkolem lidských bytostí v tomto vesmíru není vytvářet zákony, ale porozumět jim a objevovat je. Zemědělec ví, že plodiny potřebují zalévat, potřebují péči a ochranu před škůdci; vědec objevuje zákony medicíny a fyziky; a výrobce využívá vlastnosti materiálů. Život je tedy založen na interakci se zákonitostmi, které Alláh vložil do vesmíru. Častou chybou je, že lidé opouštějí svou práci pod záminkou osudu a předurčení a používají osud jako výmluvu pro svou lenost. Všemohoucí Alláh praví: „A není na světě zvířete jediného, jehož obživa by od Alláha nezávisela.“ (11:6) Dále praví: „… choďte po zádech jejích a jezte z toho, co vám uštědřil…“ (67:15) Živobytí je zaručeno, ale je nutné o něj usilovat, a spoléhání se na Alláha je platné pouze tehdy, je-li doprovázeno prací. Někteří lidé se mylně domnívají, že náboženství je příčinou zaostalosti nebo že dodržování náboženských rituálů brání pokroku. To je nepochopení náboženství a reality. Islám člověka vyzývá k vědění a přemýšlení. Všemohoucí Alláh praví: „Jsou si rovni ti, kdož vědí, s těmi, kdož nevědí?“ (39:9) Problém spočívá v opuštění Alláhových zákonů a nepochopení významu spoléhání se na Alláha. Mnoho lidí uvádí příklady, které dokládají toto nedorozumění. Ti, kdo volají po vítězství netrénovaného týmu, vydávají se na pouť bez přípravy nebo očekávají úspěch bez studia, zanedbali Alláhův zákon tím, že nepřijali nezbytná opatření. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Používejte svůj rozum a spolehněte se na Alláha.“ Tedy nejprve velbloudici uvažte, pak se teprve spoléhejte na Alláha. Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Starejte se o to, co je pro vás prospěšné, hledejte pomoc u Alláha a nezoufejte.“

Rozdíl mezi tawakkul a tawákul spočívá v tom, že tawakkul znamená spoléhat se na Alláha s vynaložením úsilí a přijetí nezbytných kroků, zatímco tawákul znamená nezabývat se nezbytnými kroky pod záminkou spoléhání se na Alláha. Věřím, že Alláh je živitel, ale musím pracovat. Věřím, že je léčitel, ale musím jít k lékaři a brát léky. Opuštění léčby a spoléhání se výhradně na zaříkadla nebo bylinky bez jakýchkoli znalostí je nepochopením skutečného významu tawakkul (spoléhání se na Alláha). Prorok – salla lláhu alajhi wa sallam – řekl: „Vyhledejte léčbu, neboť Alláh nestvořil žádnou nemoc, aniž by pro ni stvořil lék.“

Drazí bratři a sestry, naše náboženství je náboženstvím činu a pohybu, spojujícím víru v osud s úsilím o dosažení cílů. Spoléhání se na Alláha je uctívání, práce je uctívání a život lze zlepšit pouze s oběma společně. Usilujme o to, co nám prospívá, vynakládejme úsilí na Alláhově zemi a zůstávejme s Ním ve spojení – chvála Mu.

Prosíme Alláha Všemohoucího, aby nás zařadil mezi ty, kteří v Něho věří a tvrdě pracují, a ne mezi ty, kteří jsou nedbalí a spoléhají se na ostatní. On je tohoto Strážcem toho a On je tohoto schopen.