Prvních 10 dnů Dzul hidždža

Prvních deset dnů měsíce dzú l-hidždža

Blížíme se k významným, požehnaným dnům, kterými je prvních deset dní měsíce dhú al-hidždža. Těchto prvních deset dní jsou dny velkého významu, na které přísahal Alláh ve Své Vznešené Knize, což je důkazem toho, o jak důležité dny se jedná a jak jsou prospěšné. Vznešený Alláh pravil: „Při úsvitu a při nocích deseti.“ (Úsvit, 89:1-2) Ibn ^cAbbás, Ibn az-Zubajr, Mudžáhid a další řekli, že je to deset dní měsíce dhú al-hidždža a Ibn Kathír to potvrdil.

Je vhodné a Vznešený Alláh – Jemu patří Chvála – oceňuje konání zbožných skutků v těchto deseti dnech. Prorok (sAs) řekl: „Není zbožného skutku v kterýkoli jiný den, který by Alláh upřednostňoval více, než jsou zbožné skutky vykonané během těchto deseti dní.“ Zeptali se ho: „Ani džihád na cestě Alláhově?“ Odpověděl: „Ani džihád na cestě Alláhově kromě člověka, který se vydá (na cestu Alláhovu) se svým životem a majetkem a nevrátí se ani s jedním z nich.“ (podle al-Buchárího, at-Tirmídhího, upravil al-Albání ve sbírce správných hadísů at-Tirmídhího)

Zbožný skutek vykonaný v těchto deseti dnech je Vznešeným Alláhem velmi upřednostňován. Zbožných skutků je mnoho, jsou různého druhu. Jakýkoli čin, který se líbí Alláhovi a je s ním spokojen, je zbožný skutek.

1) Některé z věcí, na které by si měl dávat každý muslim pozor a stále se jimi řídit a zejména v těchto dnech, jsou: dodržovat povinnosti uložené Alláhem a Jeho přikázání, zdržet se všeho, co zakázal, z úcty k Němu. Je-li to žádoucí po celou dobu, pak je to ještě důležitější během těchto dní. Ibn Qatáda řekl, že dle Alláhových slov „Proto si v nich nečiňte vzájemně zlé“ (Pokání, 9:36) je činění si zlého během posvátných měsíců největším hříchem a břemenem. Činění zla je vždy závažné, ale Alláh považuje něco za důležitější dle vlastního uvážení. Vznešený Alláh pravil: „A kdo v úctě bude mít posvátné věci Alláhovy, bude to pro něj lepší u Pána jeho.“ (Pouť, 22:30)

Prorok (sAs) řekl: „Alláh pravil: ‚Vyhlásím válku tomu, kdo se chová nepřátelsky vůči mému zbožnému služebníkovi. Tou nejmilejší věcí, kterou se ke Mně Můj služebník přiblíží, je to, co jsem mu uložil. Můj služebník se ke Mně dále přibližuje nepovinnými modlitbami a skutky, až si ho oblíbím.‘“

2) Mezi dalšími zbožnými skutky, které je vhodné dělat během těchto dní a které jsou upřednostňovány, Vznešený Alláh zmiňuje:

·         Vznešený Alláh pravil: „aby vzpomínali jména Alláhova ve dnech známých“ (Pouť, 22:28) Ibn ^cAbbás a Ibn Kathír řekli, že je to těchto deset dní. Ibn ^cUmar (rAa) vyprávěl, že Prorok (sAs) řekl: „Není významnějšího dne pro Alláha – Jemu patří chvála – a milejšího pro konání skutků, než je těchto deset dní. Snažte se během nich co nejvíce říkat ‚Není boha kromě Alláha‘, ‚Alláh je Převeliký‘, ‚‘Chvála Alláhovi‘.“ Například byla ustanovena tato formulace: „Alláhu akbar, Alláhu akbar, Alláhu akbar, láiláhailla-lláh, Alláhu akbar, Alláhu akbar, walilláhi-l-hamd.“

3) Půst:

·         Hunajda bin Khálid vyprávěl podle své manželky, která vyprávěla podle některých manželek Proroka (sAs): „Posel Alláhův (sAs) se postil prvních devět dní měsíce dzú l-hidždža, v den ^cAšúrá  a tři dny z každého měsíce. Vynasnažte se postit těchto devět dní nebo to, co je ve vašich silách – a zejména v den Arafátu.“

- Vztahy s příbuznými

Abú Ajjúb al-Ansárí (rAa) vyprávěl, že jeden člověk řekl Prorokovi (sAs): „Řekni mi, co mám dělat, abych vstoupil do Ráje.“ Prorok (sAs) odpověděl: „Uctívej Alláha, nepřidružuj k Němu, dodržuj modlitbu, dávej almužnu a udržuj vztahy s příbuznými.“ (al-Buchárí a Muslim)

^cÁ’iša (rAa) vyprávěla, že Posel Alláhův (sAs) řekl: „Příbuzenské vztahy závisí na Trůnu. Kdo udržuje dobré vztahy se mnou, Alláh s ním bude ve spojení. Kdo se mnou přeruší kontakt, s tím přeruší kontakt Alláh.“

- dobročinný dar a vydávání prostředků na cestě Alláhově

Všemohoucí a Vznešený Alláh praví: „Ti, kdož vydávají jmění své na stezce Alláhově, jsou podobní zrnu, z něhož vyrůstá sedm klasů, z nichž každý má sto zrn. A Alláh mnohonásobně odplácí tomu, komu chce, neboť Alláh je Velkorysý, Vševědoucí.“ (Kráva, 2:261)

^cAdí bin Hátim (rAa) vyprávěl, že Posel Alláhův (sAs) řekl: „S každým z vás bude hovořit váš Pán. Není mezi vámi tlumočníka. Podívá se vpravo a uvidí činy, které jste vykonali. Podívá se vlevo a uvidí činy, které jste vykonali. Podívá se před vás a uvidí jedině Oheň pekelný, který ho čeká. Zachraňte se před Ohněm pekelným třeba jen polovinou datle (darovanou jako dobročinný dar). A nemá-li ani to, tak alespoň dobrým slovem.“ (Všichni se na něm shodují.) Je-li toto odměna za dobročinný dar obecně, jaká je pak odměna za dobročinný dar během těchto dní, které jsou nejlepšími dny v roce! Nepřipravte se o tuto ohromnou příležitost.

- Půst v den stání na Arafatu, časté připomínání si Alláha a prosby k Němu

Prorok (sAs) řekl: „Dodržujte půst v den stání na Arafatu, neboť doufám, že Alláh za něj odpouští  hříchy za uplynulý rok i za ten následující. A doufám, že za půst v den ^cÁšúrá Alláh odpouští hříchy za uplynulý rok.“ (podle Muslima)

Den stání na Arafatu je nejlepší a nejvýznamnější den pro Všemohoucího Alláha, proto je třeba, aby každý muslim využil této příležitost v tento významný den a postil se, často si připomínal Alláha a obracel se na Něho s prosebnými modlitbami. Vypráví se, že Prorok (sAs) řekl: „Nejlepší prosebné modlitby jsou prosebné modlitby v den stání na Arafatu. Nejlepší je to, co jsem řekl já a proroci, kteří přišli přede mnou: ‚Není boha kromě Alláha Jediného, není k Němu nikdo přidružován, Jemu patří veškerá moc a chvála, On je Všemohoucí.‘“ (upraveno al-Albáním)

- Využití příležitosti svátku

Svátek je vůbec nejlepším dnem v roce. Traduje se, že Prorok (sAs) řekl: „Nejlepšími dny pro Alláha jsou Svátek obětování a následující den.“ Je třeba, aby každý muslim využil tohoto dne tímto způsobem:

- Za prvé začněte modlitbou fadžr ve správný čas, je-li to možné, tak společnou modlitbou, pak pokračujte sváteční modlitbou, buďte veselí, radujte se z tohoto významného dne. Všem připomínáme, aby dodržovali zvyklosti, chování a stanovená pravidla. V den svátku a během následujících dní (jedenáctý, dvanáctý a třináctý den měsíce dhú al-hidždža) je třeba hodně pronášet takbír.

- Obětina: Někteří učenci říkají, že jde o povinnost pro ty, kdo ji provést mohou, někteří říkají, že je to tradice (sunna). V každém případě je za ni odměna a je to záslužný čin u Vznešeného Alláha. Stačí, že je to oživení tradice, vykonání jednoho z islámských rituálů. Al-Barrá bin Azeb vyprávěl, že slyšel kázání Proroka (sAs), kdy říkal: „První, s čím začneme v tento den, bude modlitba, pak se vrátíme a obětujeme. Kdo to udělá, dodrží naši tradici. Kdo obětoval (před modlitbou), je to jen maso, které dá své rodině, a není to obětina.“ (podle al-Buchárího)

- Je třeba, aby se v tento den každý muslim také snažil udržovat příbuzenské vztahy, dobré vztahy s rodiči, kontakt s nimi, návštěvy příbuzných, rodiny a svých bratří muslimů.

Nechť Alláh přijme od nás všech naše zbožné skutky.